Ve vnitřním školním řádu SŠ Charbulova se uvádí:

„2.2 Klasifikační stupně v teoretické výuce

Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru se při klasifikaci přihlíží k aktivnímu přístupu žáka,

zohledňuje se míra jeho zájmu a schopností v rámci osobních mezí.

Prospěch žáka ve všech předmětech je klasifikován stupni: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný,

nedostatečný.

Stupeň 1 – výborný

Žák ovládá požadované poznatky, pojmy, definice, fakta a praktické dovednosti přesně a chápe vztah mezi

nimi. Intelektuální a praktické činnosti vykonává pohotově. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolu. Myslí logicky správně. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný.

Dovede samostatně studovat učební texty.“

Táži se nás, učitelů, jak tomu rozumíme? Rozumíme tomu všichni stejně? A jak tomu rozumí naši žáci? Jak tomu rozumí jejich rodiče?

Několik otázek:

1. V předmětech, které nejsou výchovného charakteru např. v Matematice a některých odborných předmětech se při klasifikaci nepřihlíží ke schopnostem žáka. Klasifikace je potom velice jednoduchá. Spočítáme chyby a žáka snadno „objektivně“ ohodnotíme.
2. Komplikovaná situace ovšem nastává v předmětech Český jazyk, Občanská nauka, Tělesná výchova, Ekologie, Dějepis. Tyto předměty jsou, více či méně – dle probírané látky atp., tzv. výchovného charakteru. Objektivní klasifikace se stává obtížnou, ba téměř nemožnou záležitostí. Některý učitel preferuje objektivní stanovení úrovně vědomostí, znalostí a dovedností. Jiný preferuje při klasifikaci dispoziční úroveň schopností žáka, míru jeho talentu a nadání. Talentovaný a nadaný žák, který nedosahuje vynikajících výsledků, by měl mít horší klasifikaci, než žák dosahující stejných výsledků, ale netalentovaný a nenadaný. Zkuste to žákům vysvětlit, jistě Vás pochopí! Všeobecně se ví, že k dobrým výsledkům v Matematice je potřebný talent. Matematika ovšem není předmět výchovného charakteru. Talentovaný žák, který ovšem matematiku „flinká“, přesto je v ní nelepší ze třídy, bude mít pěknou známku. A žák, bez matematického nadání, který dělá co může, bude na propadnutí? Má dostat žák, který se celý rok flinkal, téměř propadal, na konci výborně, když je jeho závěrečné hodnocení „výborný“, protože se konečně začal učit? Vysvětlete to žákům. Podobné jako v Matematice, je to ovšem ve všech předmětech!!!
3. Aby byla klasifikace ještě komplikovanější mohou ovlivňovat klasifikaci další subjektivní faktory nebo v mé oblíbené matematice jsou to možná proměnné: žák se špatně vyspal, učitel se špatně vÿspal, žák dostal otázku, kterou se nenaučil (ostatní ovládá), žák dostal otázku, kterou se naučil (ostatní neovládá a učitel to nepoznal), žák všechno opsal a učitel ho nepřestihl, žák má problémy s písemným (ústním) vyjadřováním, žák se objevil ve vyučování jen dvakrát za pololetí, nastaly problémy v rodině žáka … atd.
4. Má vůbec nějaký smysl, za těchto okolností, snažit se ohodnotit žáka známkou? Může být vůbec známka spravedlivá? Je výchovné dávat žákům „nespravedlivé známky“?

červen 2007, PN