Realizace středoškolského vzdělávání učňů podle ŠVP
Plány jsou utvářeny, jakoby měla být 100% účast žáků ve výuce. Jsou třídy učňů, kde je absence ve výuce i 50%. Jsou žáci, kteří nebyli za školní rok ani 10 krát v hodině tělesné výchovy a přesto jsou každé pololetí klasifikováni. Samostatná práce s učebnicí, v některých předmětech, žákům nic neříká. Tito žáci většinou, ani žádnou učebnici nemají. (Předpokládá se asi, že by jim ani k ničemu nebyla nebo by byla pro ně moc drahá.)
Zameškanou látku se tito žáci nedokáží sami doučit, neumí se totiž učit. Žáci - učni, kteří se ji před 14 dny naučili ve škole, ji spolehlivě do 14 dnů téměř všechnu zapomenou (viz teorie učení). Vynechá-li někdo z nich znovu výuku máme před sebou nově se utvořivší tabulu rasu. Návaznost na látku v jednom předmětu, jak je na příkladu vidět, je pouze iluzorní a funguje jen teoreticky. Ze stejného důvodu nemůže v praxi fungovat ani žádná mezipředmětová návaznost.
28.05.2009 Autor: ČTK České děti mají naprostý nedostatek pohybu, proto téměř každé šesté trpí nadváhou, či dokonce obezitou. Přestože se za posledních pár let zlepšily stravovací návyky české populace, třetina dětí cvičí zřejmě jen v hodinách tělocviku ve škole. Konstatovali to odborníci na základě průzkumu, jehož se zúčastnily 4000 českých dětí.
Třetina dětí od pěti do sedmnácti let v dotazníku uvedla, že se cvičení věnuje maximálně dvě hodiny týdně, což odpovídá počtu hodin tělesné výchovy ve škole. Další třetina má množství pohybu průměrné, od tří do pěti hodin za týden.
Naši učni ovšem mají ve škole pouze dvě hodiny školní tělesné výchovy každých 14 dnů a nejméně polovina v hodinách necvičí!!!