Často slýchávám nářky babulek, že by se tělocvik neměl známkovat, protože se nedá naučit. O tom, zda je nebo není vhodné ho známkovat, se jistě dá diskutovat. Stejně to ovšem platí i o jiných předmětech. Já osobně bych asi neznámkoval, kdybych nemusel. Ale, že by se nedal naučit nebo snad by to mělo být obtížnější, než naučit se látku z jiných předmětů, je naprostá pitomost. Babulky z charbulky si to vyzkoušely např. na cvičeních typu hříbek, botičky, prkno nebo vozík. Pokud se nácviku např. některé z těchto disciplín věnovaly pouhou hodinu čistého času, obdržely zpravidla, asi v 90%, jedničku! Před nácvikem, rovněž asi tak z 90%, byly ovšem na propadnutí (stupeň nedostatečný). Ve kterém jiném, pro život stejně důležitém předmětu, je možné získat asi za hodinu námahy při učení, známku 1(výborný)? Asi jich moc nebude, že ano? Nemá-li někdo pěkné známky z tělesné výchovy, je to většinou důsledkem jeho lenosti a příčinou není obtížnost cvičení nebo jeho nešikovnost! Jen si to přiznejte, milé babulky!
PN, duben 2008